Dobrý den přeji! Srdečně zdravím pana předsedu Parlamentu, paní předsedkyní Máriu Schmidt. Srdečně zdravím přítomné členy sboru zahraničních zastupitelství akreditovaných do naší země, členů vlády, své staré přátele, vůbec srdečně zdravím všechny, kteří přišli.
Chtěl bych pokračovat tam, kde přestala paní předsedkyně, protože dnes je ten den, kdy se ozve Maďarsko poprvé v diskusi o budoucnosti Evropské unie, které se začalo v květnu. Přesně v tento den.
Nejdůležitější je přesný význam slov. Nemáme-li pořádek v našich slovech, nemáme pořádek ani ve svých myšlenkách.
Diskuse, která se začala v květnu v Evropské unii, a ani moje přednáška nebude o budoucnosti Evropy, nýbrž o budoucnosti Evropské unie. Součástí Evropy je také Norsko, Švýcarsko, Spojené království, celý Balkán, Ukrajina a určitě Bělorusko, jako i Rusko až po Ural, dále také turecký svět zasahuje do tohoto geografického prostoru, který nazýváme Evropou. Evropa je kulturním stvořením, která je fantastická, fascinující a neopakovatelná, že se člověku tají dech. Dědictví vzájemně se oplodňujících trojvrší, tří kopců, Akropole, Kapitole a Golgoty je neopakovatelné, jako vinný keř vyháněný z výhonku révy vštípené do sebe vzájemně. Víno se dělá na mnohých místech světa, také evropskou kulturu se pokouší udomácnit na mnohých místech, ale nikdy nelze dosáhnout ty chutě, krásu té původní, ať se opijí, co i nespočetněkrát do němoty. V životě Evropy se střídali lepší, a horší období, ale Evropa je věčná, a je ní také dnes, darmo se blyští lépe háby jiných. Jenomže dnes se nenalézáme na jednání umělecké akademie, kde vzájemným soupeřením chválíme velikost našeho kontinentu, ale na politické akci, a musíme rozmýšlet ne o Evropě, ale o budoucnosti Evropské unie.
Evropská unie je politickým výtvorem stvořený člověkem, která byla založena proto, aby chránila ekonomické a vojenské zájmy svých členů. Byla založena proto, aby se poskytla odpověď na politický fakt, že po 2. světové válce obsadili jednu půlku Evropy Američané, a druhou půlku Rusové. Evropská unie byla založena proto, aby se neztratila naděj, že jednou o osudu Evropy budou moci rozhodovat zase Evropané.
Vážené dámy, vážení pánové!
Frankfurter Allgemeine Zeitung píše na základě jednoho průzkumu, že v červnu 2021 tvrdilo jenom 45 procent Němců, že může vyjádřit svobodně svůj názor, a 44 procent z nich měl opačný názor. Podle respondentů si můžou raz-dva popálit prsty, řeknou-li o islámu, nebo vlastenectví to, co si myslí. Václav Klaus, který je dnes nejdále svítícím duchem Evropy z dřívějších politických lídrů říká, že člověk, rodina, a národ jsou najednou pod útokem, ohrožujíc tím budoucnost Evropy. Paní Barley, místopředsedkyně EP mluví o tom, že Maďarsko a Polsko je třeba vyhladovět. Jeden z místopředsedů komise mluví o jedné členské zemi Unie, zrovna o nás, že jsme nemocná demokracie. Co se stalo s naší Evropskou unií?
Vážené dámy, vážení pánové!
Evropská unie poskytovala v roce 2008 25 procent z celosvětového HDP, z celkového produktu světa, v roce 2019 už jenom 18 procent. Evropská unie poskytovala v roce 2008 22 procent celkové průmyslové přidané hodnoty světa, v roce 2019 už jenom 15 procent. Mezi 50 největšími firmy světa bylo v roce 2001 ještě 14 evropských, dnes už jenom 7. Mezi 10 největšími finančními centry světa se dnes už nenalézá ani jedna evropská lokalita. Evropská unie podávala před třiceti lety sedmkrát tolik patentů, jako Čína, dnes Čína podává už čtrnáctkrát tolik, jako Evropská unie. Na světě bylo založených během uplynulých 25 let 20 takových firem, kterých hodnota dnes přesahuje 100 miliard dolarů: 9 amerických, 8 čínských, evropská firma mezi nimi nebyla. Co se stalo s naší Evropskou unií? Během uplynulých třicet let zvýšili Spojené státy své vojenské výdaje o 30 procent, Čína na devět násobek, to znamená o 900 procent. Unie se nalézá tam, kde byla před třiceti lety. Mezi deseti zemí s nejvyššími vojenskými výdaji nalezneme dnes už jenom dvě země z Evropské unie. Co se stalo s naší Evropskou unií?
Vážené dámy, vážení pánové!
Čtvrtina občanů Evropské unie si myslí, že budoucí generace bude žít lépe, jako ta dnešní. 57 procent Francouzů, 53 procent Belgičanů, a 44 procent Němců si myslí, že budoucí francouzské, belgické, a německé generace budou žít hůř, jako dnešní. Kam se poděl evropský sen? Co se stalo s naší Evropskou unií? Podle studie Institutu Bertelsmann z roku 2016 jednotný vnitřní trh způsobuje pro členské státy nadměrné příjmy. Je sice pravda, že ne v rovném poměru. To představuje pro Němce 1046 eur dodatečných příjmů na osobu, pro Francouze 1074 eur dodatečných příjmů, Maďarům 408 eur dodatečných příjmů, a pro Poláky 382 eur dodatečných příjmů, což znamená, že místo konvergence pozorujeme divergenci. Na základě analýzy také německého institutu CEP z roku 2017 zavedením eura získaly výhradně jenom Německo a Nizozemí, všichni ostatní země v eurozóně mají vážné ztráty. Co se stalo s naší Evropskou unií?
Vážené dámy, vážení pánové!
Dnes je den maďarské svobody. Třicet let svobodně. Je tomu třicet let, že jsme vyhráli studenou válku. Pan prezident Reagan přehodil výhybky, a spustil rozhodující útok studené války. Polská Solidarita pomocí odvahy, která se jim dostala od polského papeže dokázala, že jediný nástroj, který ještě drží pohromadě socialistický tábor, armádu a násilí, Sověti už nemají sílu nasadit. Rok 1956 už je minulostí. A po uplynutí sedmi let my – středoevropské národy s odvahou získanou od Poláků jsme se postavily všichni vedle Polska, a jsme vyhráli poslední bitvu studené války v letech 1989-90. My jsme tam byli. My víme, že svoboda se nenastolila, ale jsme si ji vydobyli. Komunizmus se nezhroutil, ale jsme ho porazili. Berlínská zeď se nezbourala, ale jsme ji zbourali. Sověti neodešli, ale jsme je vytlačili. Šikovně, bez ztráty krve, odvážně a chytrým způsobem porazili, zbourali, vytlačili, a vydobyli si. Také dnes jsme stejní, čím jsme byli: dodnes poslední bojovníci za svobodu Evropy. Historie Evropy se nezměnila, ale za to my jsme ji změnili. Víme, že teď, když je Evropská unie je v potížích, se nezlepší, nepromění se, a nepostaví se na správnou cestu sám od sebe. My to musíme opravit, proměnit a vrátit na správnou, tehdy úspěšnou cestu.
Vážené dámy, vážení pánové!
Evropská unie dnes potřebuje přesně takové bojovníky za svobodu, jací jsme my.
Vážená Konference!
Dnes formulujeme teze. Teze, kterými maďarská vláda přispívá k celoevropské diskusi o budoucnosti Evropské unie, po čem doufám bude následovat podobné stanovisko Parlamentu Maďarska.
Naše první teze je, že se hroutíme k Evropské unii s charakterem říše. Místo Evropy národů se buduje v Bruselu taký evropský superstát, na který jim nikdo neposkytl žádné oprávnění. Evropský démos neexistuje, existují jenom národy. Bez démosu ale nelze budovat demokracii, proto budování bruselské říše vede nutně k nedostatku demokracie. To, co bychom chtěli my, je něco úplně jiné. My chceme demokracii demokracie, přičemž její základy tvoří evropské národy. Nebojme se vyslovit: my, demokraté stojící na národních základech stojíme tváří v tvář budovatelům říše, kteří jsou v podstatě také nepříteli demokracie.
Naše druhá teze je, že Brusel dnes řídí ti, kteří se dívají na integraci ne jako nástroj, ale jako na cíl, samoúčel. Proto chtějí přepsat všechny národní zájmy a naše tradiční hodnoty. Také legislativa a instituty EU nezabraňuji tomuto úsilí, ale právě jí napomáhají. Proto je to, že naši političtí oponenti se usilují o zeslabení přirozených komunit tvořících základ evropské kultury. Na mušce je národ, regióny, křesťanské a židovské církve, rodiny. Proto říká maďarská vláda, že ze Základní smlouvy Unie je třeba výraz „ever closer union” vymazat při první možné příležitosti.
Naše třetí teze je, že Brusel outsourcoval značnou část své moci, a přihrál jí sítím organizovaným a řízeným mimo Evropy, především sítím Sorose, jako i zájmům amerických demokratů stojícím v jejich pozadí. Toto se děje následujícím způsobem. Jako první krok pohnuly komisi z politicky nestranné pozice strážce smluv, a vytvořili z ní politický sbor. Toto se nezačalo v tajnosti, ale veřejným oznámením pana předsedy Junckera. Závorka: proto nepodporovali Maďaři a Britové zvolení pana Junckera, a konec konců toto vyústilo také do Brexitu. Závorka zavřena. Druhým krokem je, že komise přetransformovaná na politický sbor se rozhodne, že vypracuje o členských státech Unie správu o právním státu. Tyto zprávy o členských státech se ale nepřipravují na základě názoru, dokumentů členských států, anebo na základě oznamování faktů. Tato práce se outsourcuje k NGO, pseudo-mimovládkám, které působí v členských státech, a které jsou ve skutečnosti politické organizace, patřící na celém kontinentu typicky, takřka bez výjimky k síti Sorose, co oni jinak ani nepopírají. Třetí krok: demokraticky zvolené vlády členských států jsou hodnocené na základě jimi poskytovanými údajů a názorů, a chtějí také potrestat ty, kteří se jim nelíbí. Toto je zneužití moci, té moci, kterou odevzdali členské státy na komisi.
Naše čtvrtá teze je, že bez společného ekonomického úspěchu se Evropská unie rozpadne. Myšlenka Unie se totiž zakládá na tom jednoduchém předpokladu, že členské státy mají možnost dosáhnout společně větší ekonomický úspěch, jako každý zvlášť. Jestli ale vysvitne, že zvlášť máme, anebo můžeme mít větší ekonomický úspěch, pak Evropská unie skončila. Proto my, co jsme zastánci Evropské unie, můžeme podporovat jenom takovou politiku, která se zaměřuje výhradně jenom na společný ekonomický úspěch. Brusel místo toho bojuje sám se sebou, s vlastními členskými sáty: poučuje, vyhrožuje, donucuje, anebo dokonce trestá čili zneužívá svou moc, a tím demontuje sám sebe.
Naše pátá teze je, že příští desetiletí bude obdobím nebezpečných výzev: stěhovaní národů, migrace, epidemie a pandemie. V tomto nebezpečném období musíme vytvořit bezpečnost, a být úspěšným ve světové ekonomice. Předpokladem úspěchu je náprava evropské demokracie. V zájmu ochrany národní a ústavní identity členských států třeba proto vytvořit zapojením ústavních soudů členských států novou instituci.
Naše šestá teze je, že Evropský parlament se z aspektu evropské demokracie dostal do slepé uličky. Zastupuje jenom vlastní stranické, ideologické a institucionální zájmy. Nepřidává, ale ubírá ze síly Evropské unie. Proto třeba zvyšovat značným způsobem role národních parlamentů, do Evropského parlamentu bychom měli posílat poslance národních zákonodárných sborů – na vzor Parlamentní plenární schůze Rady Evropy. Národním parlamentem třeba kromě toho poskytnout právo k tomu, aby mohli zastavit legislativní proces unie, když zjistí, že narušuji národní pravomoci čili je třeba zavést řízení červené karty.
Naše sedmá teze: ceterum censeo, Srbsko je třeba přijat. K členstvu Srbska se váže věší zájem ze strany Unie, jako ze strany Srbů. Tento fakt si třeba uvědomit, a třeba je přijat.
Vážené dámy, vážení pánové!
Historie teď nabízí možnost na podnosu. Začala se tato debata, konečně můžeme mluvit otevřeně o problémech, o všem, co nám vadí, a vadí občanům členských států. Pódium bylo již vytesáno pro nás – doufám, že se jedná o to, co vidím – už potřebujeme pouze patřičnou intelektuální odvahu, a můžeme to použít na vlastní cíle. Dostali jsme příležitost, abychom zastavili proces, aby se z Evropské unie stal Sovětský svaz, a z Bruselu stala Moskva. My víme, jaké nebezpečenství nám hrozí, protože žijeme svobodně jenom třicet let. My jsme byli vždy bojovníky za svobodu Evropy. My jsme si vybojovali svobodu, přičemž naši západní přátelé ji zdědili. Jaký to rozdíl! Mějme dostatek duševní a politické odvahy, abychom uznali, že časy se změnily. Před třiceti lety jsme si mysleli, že Evropa je naše budoucnost, dnes už vidíme, že my jsme budoucnost Evropy. Mějme odvahu být demokratem a bojovníkem za svobodu také v Bruselu, protože jenom z toho se může zrodit nová evropská renesance.
Bůh nad námi všemi, Maďarsko nade všechno! Maďarsko do toho, Maďaři do toho!